Po dlouhé, ale opravdu dlouhé době jsme sem něco přidali. Stydím se, veškerá odpovědnost padá na mou hlavu, leč čas od času vezmou si múzy neplacenou dovolenou či stávkují (jako pozítří učitelé), a tak člověk zkouší, paří a učí se, a na publicistickou, literární a vůbec osvětovou činnost mu nezbývá čas ani energie. Ale dost keců, nyní k tématu. Možná někteří z té hrstky, co sem čas od času zabrousí, navštívili tak před třemi, čtyřmi lety stránky s adresou teplouskiki.bloguje.cz. Odkaz do prohlížeče nezadávejte, už je delší dobu nefunkční. Celý blog tenkrát vzniknul proto, že jsme všichni v té době četli Remarqueovy Tři kamarády, a nejoblíbenější postavou se stal teplouš Kiki se svými růžovými ponožkami... Hlavním tématem byl Kikiho deníček, kde Kiki popisoval své zážitky s okolním světem a přítelem Twiggim (původně Rigim). Ohlasy byly různé, někteří nám nadávali, že si z toho děláme srandu, jiným se to líbilo. Celý projekt nebyl nijak "anti-laděný" a nepřátelský, naopak si myslíme, že každý může mít orientaci, jakou chce a nikdo mu do toho nemá co mluvit. Teplouš Kiki je fiktivní postava, ve které se vlastnosti obecně připisované homosexuálům "vyhrotily", ale v žádném případě si nemyslíme, že to je prototyp člena čtyřprocentní menšiny. Pro ukázku znovunalezená první kapitola:
Milý deníčku! Dnes jsem si tě založil a jsem velice rád, že se někomu můžu konečně svěřit se svými nejtajnějšími pocity. Zkrátka, patřím mezi 4% jiných… ehm… občanů. Vím to už od dětství. Když si ostatní hráli s autíčky, já šil panenkám šatičky. Raději jsem chodil do parfumerií dívat se na voňavky, rtěnky a laky na nehty, než abych chodil s kamarády na dobrodružné výpravy. Pamatuju se to jako dnes, když jsem si za pracně ušetřené peníze koupil své první oční stíny. Druhý den ve škole se mě učitel zaptal, kdo mi udělal ten monokl. Když jsem se díval na akční filmy s Lorenzem Lamasem, představoval jsem si, jak místo krásných dívek zachraňuje z hořících budov mne, Kikiho. Všichni se tenkrát divili, proč jsem si poslintal celé tričko a tolik se chvěji… Už od dětství jsem věděl, že jsem jiný. Že jednou budu chodit do pánských saun a sprch a tam budu potají šmírovat ty, co mne tak přitahovali. Muže. Věděl jsem, že jednoho dne si koupím růžové ponožky a vytáhnu do ulic. A tak jsem se zrodil já, jiný, divný….. teplouš Kiki.
Odpovědnost padá také na mou hlavu! Respektive na moje múzy, leč per aspera ad astra!!!!!!