Březen 2008

Není z cukru...:-*

30. března 2008 v 11:43 | plameňák |  Plameňákov

Budeme drsnější... Lol

29. března 2008 v 14:57 | plameňák |  Plameňákov
21. 1 08 ze serveru novinky.cz
Taky vám to přijde utažené za vlasy? Nebo jste se dokonce zasmáli? Ano? Je to absurdní jako kdysi Barbora Škrlová;-)?
Každý takovýto samostatný novinový titulek ve vás jistě vzbudí přesné opačné emoce. Budete pohoršení, šokování, bude vám líto obětí, začnete se bát o životy svých blízkých nebo alespoň o ten svůj. Jenže v takovém množství záplavy informací o tom, kdo zase kde zemřel, kolik dětí uhořelo v Keni a koho, kde zase utýrali, vás tyto články nechají v klidu. Prostě to vypustíte. Vražda, vražda, znásilnění, válka a bla bla bla… Mámo! Už nám zase zdražili elektriku!!! Ty parchanti!!!! No asi tak, že..?
Naprosto nesouvisle jsem dočetla knihu z povinné školní četby Quo Vadis. Nebudu tu nyní filosofovat o záměru a vysoké myšlence Sienkewicze, nýbrž napíšu o tom, co mi asi nejsilněji utkvělo v mé drahé hlavince. Popíšu to podle popisu jednoho mého spolužáka aplikovaného na Řím. "Řím byl tak naprosto chytrej, až byl naprosto blbej." Záliba v dívání se na umírání, hledání co nejrafinovanějších smrtí. Opěvování krásy v roztrhaných lidských končetinách… Zkrátka, brutalita a sado-maso byly v módě. Nepřijde vám, že se móda točí v kruzích? (Co jiného jsou neskutečně trapné reality show a videa na netu z pitev (to jsem taky měla čest shlédnout, a po druhé bych to již opravdu vidět nemusela.)
A krátká poznámečka na závěr. Včera večer 20/1/08 jsem viděla reportáž na tv Nova o budoucí výrobě lidských orgánů, kde bylo taktně připomenuto, že až budete potřebovat nutně nové srdce nebo játra, protože máte cirhózu "jako prase" (jej, že by moje budoucnost?) Budete se ji muset zaplatit sami. Tady se vrátím ke starému Římu. Ovšem, že pokud jste měli kapsy plné peněz, jste se na umírání chodili dívat, horší to bylo, když vám chechtáky došly:-D
Jinak hodlám dál pokračovat v činnosti - milostné avantýry, sex, drogy a rock´n´roll.

Emo píseň od Petra Koláře

21. března 2008 v 21:40 | zubr+bizon |  Literatůra
Když už jsem u toho ema...pátek večer, nemám co dělat (nebo respektive mám ale vůbec se mi do toho nechce) a tak surfuju po blogách 13-letejch emo- a jiných slečen. A tam - poklad! Petr Kolář zdá se napsal emopíseň, a ani o tom neví. Bloggerka (možná dokonce už 14-letá) si to ovšem velice dobře uvědomuje a tak si pod textem písně vylévá své srdce. A tak mě s bizonem - nás - obě tak napadlo, že:
Asi bych ti říci měl
Jak rád se ostří tvého dotýkám
Taky bych ti slíbit chtěl
Že na zápěstí jizvy navždy mám
V žáru noci do svý kůže ryju jméno tvý
Každej emo tiše závidí
Ještě že žiletku mám
S ní teď mířím k výšinám
Ještě že tě lásko mám
Na tvé ostří přísahám
Máš chuť stejnou tak řezej se mnou
...a tak dále. Jestli se to někomu nelíbí, tak ať to nečte a nezpívá si. Emokids všech zemí, spojte se! Anebo si tam dosaďte tu větu z Pelíšků...

Ehm...rozporuplný výtvor

14. března 2008 v 20:24 | zubr |  Schrei!
Jak jsem slibovala...tady je to úžasné veledílo: EmO bLoG!!!
Na vzniku blogu se nepřímo podílela spousta osob, jmenovitě tímto děkuji mým úžasným kamarádům - hlavně EmoTiOnAl_ByPaSs a sweet_skull, Googlu a svému kamarádovi z Německa, kterej mě zásobil neuvěřitelným množstvím neuvěřitelných obrázků.
Jo a má to bejt RECESE!

Napiš si emopovídku!

7. března 2008 v 21:25 | zubr |  Nou-hau
Tak, milé emo kid, nadešla zásadní chvíle v tvém životě. Rozhodl/a jsi se napsat svůj první emo příběh!Připrav si černé pero, na stůl polož bílý papír a můžeš začít. Kdyby ti to nešlo, nezoufej, vždycky je po ruce kamarádka žiletka. Hlavně se řiď následujícími radami: