Napiš si emopovídku!

7. března 2008 v 21:25 | zubr |  Nou-hau
Tak, milé emo kid, nadešla zásadní chvíle v tvém životě. Rozhodl/a jsi se napsat svůj první emo příběh!Připrav si černé pero, na stůl polož bílý papír a můžeš začít. Kdyby ti to nešlo, nezoufej, vždycky je po ruce kamarádka žiletka. Hlavně se řiď následujícími radami:

1)Správná emo povídka nesmí končit happy endem. Alespoň jeden z hlavních protagonistů musí skočit z okna, spolykat prášky či se podřezat (nejčastější varianta), to vše kvůli tomu, že ho druhý miluje/nemiluje/opustil/zemřel/zradil. Čím větší doják, tím lepší.
2)Pohlaví hlavních postav neřeš. Hlavně že tam půjde o lásku, je už jedno o jakou.
3)Příběh zační něčím jako:"Byla temná noc a ona zjistila, že už to nemůže dále snášet. Tak moc ho milovala a on ji zradil."atd. NIKDY nezačínej slovy "bylo nádherné letní odpoledne". Není to dostatečně emo.
4)Zápletku vysvětluj pouze v náznacích, není to o tom, že "se dva potkaj a von jí zradí a vona se podřeže a von si pak uvědomí že ji porád miluje a tak se taky podřeže". Přece nebudeš takto povrchní a tak hrubě popisovat tak vznešené emoce! Používej výrazy jako "milovat k smrti, nemohla bez něj žít, až pozdě si uvědomil svou chybu" a tak dál.
5)Pokud si mají protagonisté na konci něco říct, musí to být ve chvíli, kdy jeden z nich umírá. Ideální je načasovat příchod jednoho ve chvíli, kdy druhý už téměř vykrvácel, a nechat je naposled se políbit na zakrvácené rty (fakt netuším, kde se tam ta krev vzala). Ovšem pozor! Pokud jeden z nich skáče z okna, je krajně necitlivé nechat toho druhého sledovat, kterak se milovaná bytost rozpleskává na chodníku!
6)Povolené způsoby sebevraždy jsou oběšení, utonutí, skok z okna či z mostu, skok pod auto a nestárnoucí klasika - podřezat si žíly. Ale i to musí být stylové! Žíly se řežou zásadně žiletkou, nikdy ne nožem na chleba. Opravdu cool je nechat postavu vyřezat si do předloktí iniciály své lásky. Povoluje se i umřít v nemocnici na nějakou dlouhou a těžkou nemoc. Autonehoda se ještě snese, ale předávkovat se prášky je absolutně neemo!
7)Tví hrdinové se nesmí jmenovat česky (povoleno je pouze jméno Lukáš - jméno dítěte, které chtělo být jiné). Zkus angličtinu, úplně nejlepší je ale napsat na papír skupinu písmen a když se to dá náhodou přečíst, máš emo jméno hotové!
8)Alespoň jednou se v tvé povídce musí objevit takové místo jako hřbitov, most, opuštěný panelák či hluboké jezero. Dodá to příběhu gothický nádech.
9)Pokud budeš svůj výtvor publikovat na svém emoblogu, nezapomeň na grafickou stránku věci! Emo příběh přece nemůžeš napsat zelenými písmeny na modré pozadí! Povolené barvy jsou černá, bílá a růžová.
10)Nezapomeň přidat dostatečně depresivní obrázek žiletky a jiných emo symbolů.
11)Tví hrdinové musí mít dlouhé černé vlasy s patkou, co jim padá do čela. Chodí zásadně pouze v černé, doma pláčí a pokoj mají vytapetovaný tapetami s roztomilým lebkovým vzorem, protože jsou co? Protože jsou emo!
12)Ideální je nechat po smrti jednoho z páru toho druhého navštívit jeho rodinu. V rozhovoru pozůstalých se musí projevit vrchol tvých tvůrčích schopností! Prostě doják... A nezapomeň ta větu "XXX ti tady něco nechal/a"!
13)Pokud chceš do povídky zakomponovat milostný trojúhelník, dělá se to takhle: dva, co jsou emo, se milují, třetí, co není emo, je zamilován do jednoho z nich, ale nemá šanci, protože jeden z emo umře a to zdrí toho druhého emo natolik, že se zabije. Třetí, co byl ne-emo, se následně stane emo, a a)zabije se tak nebo b)denně chodí na hřbitov a pláče nad jejich hroby.
14)Poučení na závěr: hlavně musíš čtenáře rozbrečet! Vše ostatní je kompromis...
A ještě několik rad pro čtenáře:
Ještě než začneš číst emopovídku, ujisti se, že máš dostatečně silně namalované černé linky. Až budeš plakat, aspoň budeš mít něco na rozmazání.
Také se připrav na to, že pokud tě povídka opravdu silně rozhodí, budeš se pravděpodobně chtít zabít. Polož si tedy na stůl žiletku, ono s očima zalitýma slzama a řasenkou rozmazanou tak, že nic nevidíš, se tvá nejlepší kamarádka v tom bordelu v šuplíku hledá fakt blbě.
Nezapomeň stylově oblíknout, aby každý, kdo uvidí tvou mrtvolu řekl "to bylo správné emokid" a ne "panebože, co to je za šílence v růžovém zakrváceném županu s králíčkem na kapse?!"
A hlavně plač...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bizon bizon | Web | 8. března 2008 v 7:31 | Reagovat

Už pláču...

2 Želwice Želwice | E-mail | Web | 9. března 2008 v 18:27 | Reagovat

Pláč je krásný, tak smyslný, hmmmm... Úplně se roztíkám! kde mám proboha žiletku? To je trapas... :-D

Ne fajn, já se směju, je to krásný a vtipný. Líbí se mi to moc, provokace musí být! Jsem ráda, že vám sem opět něco přibylo!

Zdraví Želwice

3 Leela Leela | Web | 10. března 2008 v 19:05 | Reagovat

Ne náhodou přibilo? Nebo spíš přiblilo, viď zubran? :D:D:D

4 zubr zubr | Web | 11. března 2008 v 20:38 | Reagovat

pche...dítě nebuď tak emo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama