Říjen 2008

Let there be rock!!!

27. října 2008 v 15:36 | zubr |  Vidět a zemřít
Juhúúú! Let there be rock!
Jestli umíte aspoň trochu anglicky a Madonna není váš čálek čaje, určitě oceníte tuto mírně poupravenou verzi stvoření světa...
(Babička není stejného názoru jako já. Prej to mám ztlumit... )

Jo a poslední informace - jsou to AC/DC.;)


Motivační dopis...LOL

20. října 2008 v 15:12 | zubr |  Literatůra
Po dlouhé době přidávám školní slohovou práci. (Já vím, hnidopiši namítnou, že sem po dlouhé době vůbec něco přidávám, ale to teď nebudem řešit, ok?) Téma: motivační dopis. Pokud jste stejně jako já zalapali po dechu a vytřeštili oči, nepropadejte panice. Doteď nevím, co jsem tam vlastně měla napsat. Rozhodně ale vím, jak dopadlo hodnocení: 2/5 - 2 za formální stránku a ta kule za to, že jsem si z toho udělala pr...eh, srandu. Ale nikterak mne to netíží, když už nic jinýho, aspoň jsem si užila tvůrčí proces;) (narozdíl od většiny třídy, která plodila hovadiny typu "žádám o místo manažera"). Nechci vidět tu velkou slohovku...


Vážený pane Tobiáši,
tímto dopisem reaguji na váš inzerát uveřejněný dne 27.9.2008 v deníku Právo. Mám o nabízenou práci kopáče vážný zájem a myslím, že jsem vhodným kandidátem na tento post.
Mohu vám nabídnout odpovídající kvalifikaci - sedmnáct let jsem pilně studoval, své úsilí jsem nakonec málem završil maturitou. V roce 2003 jsem absolvoval SKŠ v Praze s vynikajícím průměrem 3,89. Jako přílohu k tomuto dopisu přikládám doporučení od mého třídního pedagoga Mgr. Vojáčka.
K práci kopáče jsem si vytvářel intenzivní vztah již odmalička. V sedmi letech jsem si poprvé pustil na nohu krumpáč, v osmi letech jsem vykopal svůj první příkop. Od svých patnácti let jsem nosil otci na stavbu svačiny, jsem tedy i srostlý i s pracovním prostředím. Práce s krumpáčem a lopatou má v naší rodině dlouhaletou tradici, tatínek pracoval jako stavební dělník, dědeček byl horníkem a pradědeček ještě za dob císaře Františka Josefa I. dělal cestáře. Všichni mí předchůdci mi již od útlého dětství vyprávěli o své práci a předávali mi tak cenné zkušenosti.
Vyjít s kolektivem může být leckdy těžké, nicméně v předchozím zaměstnání jsem si ověřil, že jsem týmový hráč. Se spolupracovníky vycházím dobře, i když jsu cizí národnosti, někdy spolu trávíme i volný čas. S nástroji umím také výtečně zacházet, všechny úkony s lopetou, krumpáčem i hráběmi zvládám na jedničku. Na každoročním Poháru SKŠ jsem zvítězil v disciplíně Opírání se bradou o násadu lopaty. Svým bravurním výkonem jsem tehdy dojal předsedu poroty k slzám.
Závěrem svého dopisu bych chtěl ještě zdůraznit, že vlastním svůj vlastní krumpáč i lopatu. Doufám tedy, že dostanu příležitost posílit váš pracovní kolektiv.
S pozdravem
Evžen Novačko

The best of Chuck

16. října 2008 v 20:45 | zubr |  Schrei!
...aneb kdo by neznal:
Chuck Norris si v KFC objednal BigMac a dostal ho.
Chuck Norris zničil periodickou tabulku prvků, protože uznává pouze prvek překvapení.
V průměrném obývacím pokoji je 1 242 věcí, kterými by Vás Chuck Norris dokázal zabít. Včetně samotného pokoje.
Chuck Norris vynalezl celé spektrum barev kromě růžové. Tu vynalezl Tom Cruise.
Chuck Norris je jediný člověk, který práskne s otáčivými dveřmi.
Chuck Norris umí recitovat Máj v Braillově písmu. Finsky.
Miss World pravidelně vyhrává Chuck Norris, pokaždé v jiném převleku.
Informace, že Chuck Norris napočítal do nekonečna, už není aktuální. Napočítal totiž mnohem dál.
Chamberlainův rekord byl 2000 žen za celý život, pro Chucka to představuje lehké čtvrteční odpoledne.
Chuck Norris používá živou anakondu jako prezervativ.

A krutá pravda na závěr: Vtipy o Chucku Norrisovi nejsou tak vtipné, nikdo to ale nikdy nepřizná nahlas... Co kdyby byl poblíž Chuck Norris?

Tož také husté hry

6. října 2008 v 17:52 | zubr |  Vidět a zemřít
Na Ostravsku je teraz nuda, velká jak v dole ďura... Ruda válí.


(Z)měňavka

4. října 2008 v 14:51 | zubr |  Out of (order)
Tož, soudruzi, čas na radikální změnu pod heslem "ať žije minimalismus" se dostavil a už pět minut netrpělivě postává přede dveřmi. Vzhledem k tomu, že se moje maličkost momentálně nachází v černobílém období, tady teď dlouho jinou barvu skoro neuvidíte. Možná sem ve svých emochvílích přidám trochu růžové. A na závěr jedno cécéčko (cynický citát): "Právě jsem prodělal zklamání v lásce a nevidím důvod, proč by měl mít kdokoliv jiný radost." (Prostetnik Vogon Jelc z knihy Stopařův průvodce galaxií)

Dementní básnička na víkend

4. října 2008 v 14:23 | zubr |  Schrei!
Přepadla mne poetická nálada. Ne že by mne tak ovlivnily hodiny literatury, ale zjistila jsem, že školní prostředí je VELMI inspirující. Namátkou: chemikářka, test z němčiny, spolužák a jeho lezoucí trenky... půjde-li to takhle dál, můžu za rok vydat svou první sbírku. Piš, barde, střádej, až budeš mít dvacet miliónů, přijď, zúčtujem spolu!!!
Básničku jsem vybrala nejméně dementní (těžká to práce). A když tak vzpomínám na včerejšek, je vlastně i docela tématická:

O rasové snášenlivosti
černá
není mi věrná
bílá
moc pila
žlutá
slepice! krůta!
rudá
obludná zrůda

teď zkusím zelenou
barvy mi nevadí
s manželskou krizí
peprmint poradí!


Cha, tak vidíte. Měla jsem pravdu! Slovo dementní se v tom nadpisu neobjevilo tak docela bezdůvodně, že?