Přepadla mne poetická nálada. Ne že by mne tak ovlivnily hodiny literatury, ale zjistila jsem, že školní prostředí je VELMI inspirující. Namátkou: chemikářka, test z němčiny, spolužák a jeho lezoucí trenky... půjde-li to takhle dál, můžu za rok vydat svou první sbírku. Piš, barde, střádej, až budeš mít dvacet miliónů, přijď, zúčtujem spolu!!!
Básničku jsem vybrala nejméně dementní (těžká to práce). A když tak vzpomínám na včerejšek, je vlastně i docela tématická:
O rasové snášenlivosti
černá
není mi věrná
bílá
moc pila
žlutá
slepice! krůta!
rudá
obludná zrůda
teď zkusím zelenou
barvy mi nevadí
s manželskou krizí
peprmint poradí!
Cha, tak vidíte. Měla jsem pravdu! Slovo dementní se v tom nadpisu neobjevilo tak docela bezdůvodně, že?
Náhodou... originální a vtipné :)