Motivační dopis...LOL

20. října 2008 v 15:12 | zubr |  Literatůra
Po dlouhé době přidávám školní slohovou práci. (Já vím, hnidopiši namítnou, že sem po dlouhé době vůbec něco přidávám, ale to teď nebudem řešit, ok?) Téma: motivační dopis. Pokud jste stejně jako já zalapali po dechu a vytřeštili oči, nepropadejte panice. Doteď nevím, co jsem tam vlastně měla napsat. Rozhodně ale vím, jak dopadlo hodnocení: 2/5 - 2 za formální stránku a ta kule za to, že jsem si z toho udělala pr...eh, srandu. Ale nikterak mne to netíží, když už nic jinýho, aspoň jsem si užila tvůrčí proces;) (narozdíl od většiny třídy, která plodila hovadiny typu "žádám o místo manažera"). Nechci vidět tu velkou slohovku...


Vážený pane Tobiáši,
tímto dopisem reaguji na váš inzerát uveřejněný dne 27.9.2008 v deníku Právo. Mám o nabízenou práci kopáče vážný zájem a myslím, že jsem vhodným kandidátem na tento post.
Mohu vám nabídnout odpovídající kvalifikaci - sedmnáct let jsem pilně studoval, své úsilí jsem nakonec málem završil maturitou. V roce 2003 jsem absolvoval SKŠ v Praze s vynikajícím průměrem 3,89. Jako přílohu k tomuto dopisu přikládám doporučení od mého třídního pedagoga Mgr. Vojáčka.
K práci kopáče jsem si vytvářel intenzivní vztah již odmalička. V sedmi letech jsem si poprvé pustil na nohu krumpáč, v osmi letech jsem vykopal svůj první příkop. Od svých patnácti let jsem nosil otci na stavbu svačiny, jsem tedy i srostlý i s pracovním prostředím. Práce s krumpáčem a lopatou má v naší rodině dlouhaletou tradici, tatínek pracoval jako stavební dělník, dědeček byl horníkem a pradědeček ještě za dob císaře Františka Josefa I. dělal cestáře. Všichni mí předchůdci mi již od útlého dětství vyprávěli o své práci a předávali mi tak cenné zkušenosti.
Vyjít s kolektivem může být leckdy těžké, nicméně v předchozím zaměstnání jsem si ověřil, že jsem týmový hráč. Se spolupracovníky vycházím dobře, i když jsu cizí národnosti, někdy spolu trávíme i volný čas. S nástroji umím také výtečně zacházet, všechny úkony s lopetou, krumpáčem i hráběmi zvládám na jedničku. Na každoročním Poháru SKŠ jsem zvítězil v disciplíně Opírání se bradou o násadu lopaty. Svým bravurním výkonem jsem tehdy dojal předsedu poroty k slzám.
Závěrem svého dopisu bych chtěl ještě zdůraznit, že vlastním svůj vlastní krumpáč i lopatu. Doufám tedy, že dostanu příležitost posílit váš pracovní kolektiv.
S pozdravem
Evžen Novačko
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tygřík Tygřík | E-mail | Web | 22. října 2008 v 6:57 | Reagovat

Tady je jasně vidět, jak je české školství zkostnatělé...

2 Imerix Imerix | Web | 22. října 2008 v 18:07 | Reagovat

Tohle je fakt dokonalý! :D

3 zubr zubr | Web | 23. října 2008 v 16:33 | Reagovat

Tady je hlavně jasně vidět, jak budu žádat o práci za dva roky...;)

4 JoSS JoSS | Web | 26. října 2008 v 16:29 | Reagovat

tady nacházím inspiraci na svůj motivák..

5 Tygřík Tygřík | E-mail | Web | 27. října 2008 v 13:08 | Reagovat

:D

6 zubr zubr | Web | 27. října 2008 v 15:41 | Reagovat

MEGALOL

7 Démon Démon | 15. dubna 2009 v 14:04 | Reagovat

Vkusné a vtipné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama