Únor 2009

Kapitán Demo - part van

20. února 2009 v 14:00 | zubr |  Literatůra
Četli jste Dvacet tisíc mil pod mořem?

Rok 1865 se neproslavil žádnou podivuhodnou událostí, žádným nevysvětleným a nevysvětlitelným jevem, na rok 1865 už patrně všichni zapomněli. Zkuste mi najít někoho, kdo si tehdejší události pamatuje. Pověsti, jimž se jaksi nepovedlo rozlétnout mezi lidem z přístavů a vzrušit i veřejnost daleko ve vnitrozemí, byly totiž ze všeho nejvíc ukradené právě námořníkům. Pouze posádka lodi Scotie nasadila mírně rozpačitý a znechucený výraz, když se na širém moři u obrovského lodního boku objevil malý člunek, jehož kapitán, lodivod, kormidelník i plavčík v jedné osobě hrozil na většího bratra svého pidivozítka zaťatou pěstí a cosi hulákal. Námořníci ze Scotie zachytili pouze útržky jeho sdělení, přičemž jedni se domnívali, že záhadný šílenec křičí: "Kampak míříte, přátelé?", zatímco druhá, realističtější a početnější část posádky slyšela nešťastníka řvát: "Copak mě nevidíte, hajzlové?". Veškeré snahy neznámého plavce o komunikaci ale selhaly, neboť na Scotii zazvonil lodní zvon a celá posádka se odebrala na čaj o páté, k němuž se jako zákusek podával vynikající jablečný koláč. Nikdo si tedy nevšiml, že se malý člun dotkl boku Scotie a obrovskou vlnou byl následně odmrštěn směrem od lodi, přičemž tatáž vlna zlila obyvatele loďky od hlavy až k patě. "Šmejdi jedni," procedil mezi zuby neznámý osamělý námořník a znechuceně si odplivl do vody.

To be continued... nebo taky ne, když mě to přestane bavit

Pozor, báseň

18. února 2009 v 17:25 | zubr |  Schrei!
Prosím, pomoc! Potřebuju helfnout s rozborem básně. Zde je báseň:

Vladimír Holan
(Vanutí)
Píseň milenky

Splav lůny rozšuměl se v louce mraků
a mám tě milovat.
V sadařství těla svého studem ze zázraku
cítím tě tiše vát.

A někde uprostřed mne poznáváš jako okraj studně
a někde při kraji
obraz tvé krve tone ve mně vzestupně a bludně.
K tobě se vzdaluji.

Jediní nebo sami? Tmu jednu ležíme,
dvě noci šli jsme sem.
Není jich počet! Jsou jen mramory, zde ňadra, nohy mé;
nad nimi ty: křik ptáka nad městem.

Zvěř hledala se v našich pohybech a opony - - -
Čím jsem ti přítomna,
že už mi jenom nasloucháš jako závěsu Dodony,
v který jsem složena.


A zde je otázka: vidí někdo v té básni nějaký hlubší či vyšší smysl, nebo je to celý o tom, že - hm, jak jen to kulantně vyjádřit - na to konečně hupli? Protože jestli se já a zbylých 100% dotazovaných nemýlíme, pak je naše paní profesorka skutečně mistr. Tak dokonale nás dokázala zmást požadovaným rozborem básně, kontrastama, epitetama atd., že na to, co tím chtěl básník říci, přišli až asi za hodinu :D

Syn pláže na Maltě

17. února 2009 v 19:58 | zubr |  Vidět a zemřít
Starý, ale dobrý...



Jo, mimochodem, přežila jsem jarní prázdniny. Děkovat zahraničním kapelám asi nemá cenu, stejně si to nepřečtou, takže tímto vzdávám hold pouze the.switch a Barevnému nátěru (třeba jim to někdo vyřídí) za to, že mi pomohli přežít tejden s rodičema v jedné místnosti;) Ne, nebylo to tak strašný. Možná se na tu Moravu ještě někdy podívám. Teda jestli jsou Jeseníky Morava. Soudě dle přízvuku jsou. Takže chci taky vzkázat všem Moravákům: Máte boží přízvuk!!! (A taky mnohem hezčí kluky než my v pitomejch Čechách, ale to už je jiná kapitola. A taky máte lepší víno a víc sněhu a... kašlu na to, prostě opouštím trapně nudný Čechy a stěhuju se pod Praděd! A zasvěcené jistě napadne ještě pár dalších důvodů...;) )
Tak se mějte, synové a dcery pláže... a zas někdy. Já se vrátím. A se mnou přijde zákon, tedy kola s rum- ééé, kolaloka. Pápá!

Elá elá elá é é é

5. února 2009 v 14:03 | zubr |  Vidět a zemřít
Hohoho, první slibované video je tu. Elá elá elá é é é andr maj ambrelááá elá elá é é é héhéhé...
Chlapci mě nadchli.


...a se mnou přijde zákon

3. února 2009 v 20:32 | zubr |  všední žvásty
V hlavních rolích: Já a Můj Vnitřní Hlas

Ano, tušíte správně. Zubr se vrátil. Jako bych slyšela potlesk a ovace. (Chcípni, chcípni!) Nebo ovoce? Ovce? (Už nehul!) Může člověk slyšet ovoce? (Už zase začíná.) Představte si, že otevřete ledničku, a zjistíte, že pytel jablek si zpívá árii z Mozarta. I když jablka a Mozart... To chce něco přízemnějšího, takového - how to say it - rustikálního. (Intelektuále!) Jablka - co třeba nějaký ten pochod? Nebo raději něžnou ukolébavku? (Pacifisto!) A co třeba meloun?...

(o padesát řádků plných filosofických plků o ovoci a jeho hudebním cítění dále:)
...a od té doby nejím hroznové víno. (Zííív... už skončila?) Tak dále. Aby bylo jasno, zubr se vrací jednak proto, že našel pár videjí, které stojí za to publikovat, ale hlavně z toho důvodu, že světlo světa spatřil nový akční hrdina. (No těpic.)
Je vtipný. (Kéž by.) Je drsný. (Kéž by.) Je jako mladší bratr Chucka Norrise. (Koleduješ si, co když to uslyší Chuck?) Je neotřelý a originální. Tramtadadá!!! Warner Sisters uvádí:

kapitán Demo

Tímto děkuji basákovi z Naked Bridge (vlastně pardon, nAked bRidge) za inspiraci jeho stupidním jménem (Tak to přiznej rovnou, sprostě jsi ho obšlehla). Ale i taková ***** skupina může bejt k něčemu dobrá. Gdo ví, ten ví. Ať žije spam!

Vlastně mám jedno předsevzetí do nového roku. Zpacifikuju svůj vnitřní hlas. Žádný komentář? He?