close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zlato, obleč si tu absolutní hodnotu, co ti tolik sluší!

16. ledna 2010 v 16:08 | zubr |  všední žvásty
Pátky mě asi nikdy nepřestanou překvapovat. Minulý týden jsem se v pátek vzbudila s ohavnou náladou, která se ve škole nějakým záhadným způsobem přetransformovala v náladu úžasnou, takže jsem si celý den připadala lehce zhuleně, a vydržela až do večera. A bylo to zdá se nakažlivé, neboť se mi povedlo vytlemit celé mé široké okolí (zprava i zleva) mnou počínaje, vlastní limitou v nevlastním bodě konče. Večer jsem cestou do hospody odhalila, že bych měla nosit růžové legínky, ve městě jsem náhodou potkala své rodiče, co už šli z hospody, a hodila jsem po nich kuličku, jenže jsem se netrefila, a celý večer jsem úspěšně zakončila tím, že jsem vytvořila plán, kterak znásilnit mladší generaci. Při odchodu byla odhalena má existence (viz silvestrovské "ale já mu to nechci vzít, já chci, aby si myslel, že jsem ztratila mobil nebo umřela, a proto ho už dva měsíce ignoruju"), ale i to mě velmi pobavilo, následkem čehož jsem pak byla načapána, kterak stojíme s manželkou na hromadě sněhu a zahříváme se. Ale mám tolerantního muže, snad...
Vřerejší pátek jsem se vzbudikla s náladou průměrnou, která se ale opět velmi rychle vyšvihla směrem k plus nekonečnu (viz níže), takže jsem o konverzaci zase nebyla schopná cokoliv dělat a při psaní testu jsem se místo hloubání nad znakem města Graz tlemila při pomyšlení na mírný cosinovitý předkus. Následovala přednáška s dr. V., to jest ženský lékař na našem malém městečku. S vyhlídkou na tři hodiny nudy jsem si připravila učení, nicméně během prvních pěti minut jsem se válela smíchy. Opět se ukázalo, že oktáva (to jest my) je strašlivě pubertální, zatímco čtvrťáci jsou dospělí, inteligentní a na výši. Cha! Odpoledne se mi už podruhé povedlo nakreslit perspektivu, na který byly rovný čáry, čímž jsem zlomila rodové prokletí. No a ten zbytek bych nerozváděla..

Matematická pohádka


Bylo nebylo. Na jednom definičním oboru byl definován mocný logaritmus, který měl za dceru krásnou funkci. Sinus x, jak se jeho dcera jmenovala byla skutečně nádherná. Její ladná křivka byla zvýrazněna absolutní hodnotou, kterou si ráda oblékala, půvab jí dodávala i velká frekvence a krásná amplituda na sympaticky souměrném oboru hodnot. Při úsměvu roztomile špulila periodu a nevadil ani její mírný cosinovitý předkus.
Funkce na celém definičním oboru žily spokojeně a mocný logaritmus všechny uznávaly jako svého pána a vládce. Ale jednoho dne se blízko logaritmického pravítka, kde král sídlil, usadila hrozná derivace. Terorizovala pravé i levé okolí a derivovala vše co jí přišlo do cesty, až všude kolem ležely jen samé nuly. Jednou vzkázala králi: "Za týden zderivuji tvoji dceru". I bylo mnoho smutku v prstencovém okolí, až král rozhodl: "Sinusoidu a půl definičního oboru dostane ten, kdo nás zbaví té hrozné derivace."
Zpočátku se hlásilo mnoho funkcí, které se chtěly s nepřítelem utkat. Ale dny ubíhaly, a po derivaci vždy zůstávaly jen nuly. Statečné složené funkce metaly po derivaci své parametry, kvadratické funkce chtěly v boji využít parabolický tvar svých grafů, ale všichni podlehli. S úspěchem se nesetkal ani exponenciální rytíř, který se sice domníval, že je pro derivaci neporazitelný, ale ta jej chladnokrevně zderivovala při základu y. O nabídce krále se dozvěděl i šlechtic Arcus von Sinus. Byl moudřejší než všichni ostatní, a proto se nevydal přímo do boje, ale nejdříve vyhledal starý moudrý integrál, který měl v boji s derivacemi velké zkušenosti. "Dobře jsi udělal, že jsi za mnou přišel," řekl mu integrál. "Dám ti tři dary, které ti v boji pomohou. První je exponenciální štít. Je tvořen složenými exponenciálními funkcemi s různými proměnnými, a proto je velmi těžké jej zderivovat. Můj druhý dar je tento integrační meč. Je to jediná zbraň, která je schopna derivaci porazit. Třetím darem je tento cyklometrický amulet. Bude ti stále připomínat abys při integraci nikdy nezapomněl přičíst konstantu. A teď jdi a determinant tě provázej."
A přišel den, kdy měla být zderivována krásná princezna Sin x. Doprovázena lehkými lineárními funkcemi kráčela princezna k doupěti strašlivé derivace. Vtom se přiřítil Arcus von Sinus na ohnivé limitě a zvolal: "Nic se neboj krásná Pann...(?)...funkce. Jsem tu, abych tě zachránil!" a pobídl svou limitu ke cvalu. Vtom už vylézá derivace ze svého doupěte. Zahlédla bojovníka a vrhá se na něj. Arcus však nečeká a útočí svým integračním mečem, exponenciálním štítem kryje každý pokus o derivaci. Všude kolem odletují zkrvavené parciální zlomky a po zemi se bezvládně povalují vnitřní funkce. Konečně se i derivace sesunula na zem. "A je to." zaradoval se von Sinus. Vtom se mu ale v exponenciálním štítu zjevil starý moudrý integrál se zrzavým plnovousem: "Moment princi. Druhá derivace ti nic neříká?" A skutečně. Z doupěte už leze druhá derivace a sápe se na rytíře. A zase boj, zase zlomky a elementární funkce všude kolem. Ale nakonec byl princ i s druhou derivací hotov. Pak nahlédl do skript. "Ne, třetí derivace už skutečně neexistuje," oddechl si. A už se k němu ženou šťastné funkce a oslavují vítězství nad derivací.
I starý mocný logaritmus přišel a děkoval. Pak se zeptal Arcuse, jak se s ním vyrovná. "Jsem chrabrý funkční předpis a šlechtic Arcus von Sinus. Dejte mi svoji dceru, krásnou Sin x a budu spokojen." Dostal tedy princeznu a měli spolu krásnou konstantu.
A jestli nezemřeli, konvergují dodnes.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 cipela cipela | Web | 16. ledna 2010 v 16:20 | Reagovat

ahojj,sry že otravuju ale mam takovej problem.Na bloghu mam soutěz ale jedna soutežící spamuje a tímpádem i podvádí a tak bych te chtel o neco poprostit O ČESTNÝ HLAS a popravdě urči nejj song v tomto semifinále -děkuji a omlouvám se ale jinak by to něšlo.Odkaz na anketu najdeš v nejnovejsim clanku na nasem blogu :-D

PS: Hlasovat jde jednou za 60.vteřin

2 Tygřík Tygřík | E-mail | Web | 16. ledna 2010 v 16:23 | Reagovat

Derivace mě položila... To vědět včera při čtvrtletce z matiky, nadobro se vykašlu na kreslení obrázků typu "Satan klepe vždycky šestkrát." :D

3 Imerix Imerix | Web | 16. ledna 2010 v 19:34 | Reagovat

Velice podařené!

Škoda, že ne každá pohádka (příklad) má vždy šťastný konec :)

4 petruška :) petruška :) | 31. ledna 2010 v 15:53 | Reagovat

Tak tvoje pohádka je tak krásná, že pokud budeme ještě někdy v budoucnu psát zápočtový test z matematičky/kupeckých počtů a budeme nutně potřebovat opisovat, připravíme ji ty-víš-komu na katedru a spánek ho nemine! :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama