Máme to za sebou a tak dál, viz nadpis, nic víc, nic míň. Byla to fraška. Příšerná. Mé drahé ženě chtěli při češtině nalejvat, neboť neunesla situaci a v souladu s vytaženou otázkou (balada) se rozplakala.. to ale nevysvětluje, proč se při zmínce o Osiřelo dítě tlemila jak blázen, hmm... Propadl pouze jeden jedinec a já to nejsem, takže to je taky v cajku, no a jinak? Hohó, měla jsem z pr*ele kliku: čeština - světová próza po 1945 (dost velká lahoda), matika - stereometrie (nádhera), němčina- Vídeň (beru všechno, jen ne Deutsche Literatur a Schulsystem), deskriptiva - sdružené obrazy těles (a tím pádem příklady z první stránky, což je dobře, protože třeba takovej řez kuželu by byl.. však víte kde). Nu což, již nejsem student, ale absolvent, což znamená, že zejtra odešlu kopii onoho veledůležitého papíru směr TUL a pak se budu až do října flákat. Krása. Ale jak to tak vypadá, na zejtřejší opravdu definitivně poslední oslavu maturity (a že jich bylo) si beru velkou zásobu kapesníků, protože.. no prostě protože. Béééééé...
P.S.: Ne, to není ovčí chřipka ani nemoc šílených ovcí. To jen tak popotahuju, plakat se bude zítra..
Gratuluju :)