Drazí!
Napsala bych přátelé, ale vím, že svět zapomíná rychle a proto že už není přátel, ale cizinců. (Má-li někdo nějaký silný protiargument, může mě přesvědčit o opaku, ale moc nevěřím tomu, že by se sem někdo chodil koukat i poté, co jsem to tu oficiálně uzavřela, a tak začnem od nuly.)
Ehm. Kde jsme to skončili.. jo, u oslovení. Tedy, spolubydlící se nám dnes lehce těžce připila a prozradila cosi o blogu a já si tak vzpomněla, že tomu není tak dávno, co jsem i já vedla něco takového. Vzhledem k tomu, že jsem její připíjení se podporovala, napadla mě nevinně při víně (viz nadpis, že, chytré hlavy) myšlenka, zdali tento výplod mé duševní schizofrenie ještě existuje, a koukám, že jo! Takže jsem se rozhodla, že není malých rocknrollí a že se do toho klidně můžu pustit znova, protože jako správný teoreticky dospělý, ale prakticky těžce nedospělý jedinec mám spoustu poznatků, kvůli kterým jsem líná vytahovat a vůbec hledat deníček a které se do statusu na xichtoknize prostě nevejdou.
Teď se vyspím, ráno se probudím s mírnou kocovinou a lehkým doufám-že-ne-těhotenským nechutenstvím a začnu spamovat. Enjoy!
Hezky!
Zubr ještě pořád žije!