Duben 2012

Mám chuť napsat do nadpisu ftip, ale nechám si to na jindy

29. dubna 2012 v 22:25 | zubr |  všední žvásty
"Za jak dlouho že se to odevzdává? Za pět týdnů?" Fakt dík, pane asistente, bez vás bych si to neuměla spočítat. Ještě jste mohl přihodit něco ve smyslu "my víme, že jsme vám to právě dost sundali a musíte to celý překopat, ale takový je život.."
To bylo před dvěma týdny. Současný status? Jsem asi ještě více v místech, kam slunce nesvítí, než jsem byla, protože hmotové řešení se stále nachází tam, kde bylo (opět bych zamumlala něco o nedostatečně osluněných místech, bože, jak já jsem sprostá, když jsem vystreslá, ale s osluněním mám momentálně vážné problémy, a to jednak hmotové projektové teoretické, jednak kožní červené praktické - není nad zrzavé geny - a tak radši sklapnu), jenom týdnů do odevzdání nezbývá pět, ale tři. Ve dnech to zní pozitivněji: jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet, tik, tak, tik, tak, my nejsme tik biologické hodiny tak, my jsme ty tik hodiny co ti tak připomínají že tik jestli rychle něco tak nevymyslíš, sjedou tě tik na odevzdávkách takovým tak způsobem, že se z toho tik nechtěj vědět tak co.
Ne, ale vážně. Trčet doma a vyklikávat si krychličky, když je venku léto, teplí samci motýlí tulipány pylují a všechno volá "pojď ven, pojď ven, vyser se na to a pojď ven", je dost na pytel, pane stavitel. O třech blížících se zkouškách ze statiky nemluvě. Chci se vyvalit na sluníčko, číst si knížky o kvantové fyzice a představovat si, že jsem pozitron, a nechci, opravdu nechci trávit víkendy, svátky, děkanská a rektorská volna ve škole. Hell yeah.
Nu což, chtěla jsem to, mám to mít. V příštím životě jdu ale studovat rekreologii, a basta!