Srpen 2012

O platonických láskách a reálném muži

23. srpna 2012 v 20:42 | zubr |  všední žvásty
Páč mám muže na chmelu, kde se chystá každou chvíli padnout za vlast a za pivo, nezbývá mi nic jiného, než trávit čas se svými platonickými láskami. Nejlepší čas na to konečně sestavit jejich seznam!
9 let - Fili a Kili z Hobita. Zaujali mě pouze tím, že měli hezký jméno a projevovali se veskrze kladně, ale v devíti ženský ještě nebejvaj tolik náročný..
10 let - Viggo Mortensen coby Aragorn. Dlouhý vlasy, sexy hlas, sexy pohled, sexy všechno. Vrr!
od 15 dál to začíná být trochu nepřehledné, takže se omezím na výčet:
nejdéle trvající, nejhlubší platonická láska - Anders Fridén, zpěvák In Flames. Na koncertě jsem si šáhla na dred. Boží.
nejaktuálnější láska - Christopher Wolstenholme, basák Muse. Koukám na H.A.A.R.P. - Live at Wembley a zatímco se Matt předvádí, mě fascinuje, jak si tam ten chlápek stojí, drnká si a se zavřenejma očima zpívá. A když ty oči otevře.. no potěš koště.
nejošklivější láska - Jack Nicholson, kdo nezná, je kulturní barbar. Jo, je ošklivej a je i starej, ale charisma, co vysklívá vokna, to všechno pošle do háje.
nejvíc mainstreamová láska - Kurt Cobain, kdo nezná je ultrakulturní ultrabarbar. Je snad někdo, kdo ho platonicky nemiloval?
skupinová láska - všichni členové Monty Pythonů, speciálně pak John Cleese. Žeru je do teď.
láska z fanfiction - Lauri, zpěvák The Rasmus. Ne, nikdy se mi nelíbil a ani Rasmus mě moc neberou, ale ve fanfiction byl vždycky vylíčen tak nějak.. platonicky asi.
česká platonická láska - Igor Chmela. Ne za Partičku, ale za Karamazovy.
výtvarná láska - Marcel Duchamp. Dada nic nechce, dada roste!
architektská láska - Antonio Sant'Elía, i když mi esej o něm pan profesor poslal do háje. Stejně je skvělej.
mladá láska hodná budoucího prozkoumání a shlédnutí všech filmů s ní - Joseph Gordon-Lewitt, hrál v Inception, 500 days of Summer a taky třeba 50/50. Hodlám se mu dále věnovat.
stará láska hodná budoucího prozkoumání a shlédnutí všech filmů s ní - Bill Nighy, aneb Slartibartfast ve Stopařovi, Billy Mack v Love Actually a ten distingovaný starý pán v The Boat that Rocked.
A pak taky ty nezařaditelné, jako třeba ten hezkej kluk, co hrál teplouše v jedný epizodě Vražd v Midsomeru, Johnny Travolta, i když si osahává maséry, Samuel Elánius ze Zeměplochy, Jan Švankmajer za to, že natočil Něco z Alenky, Jiří Macháček za Jedna ruka netleská, za Samotáře a za růžovou nafukovací kytarku na koncertě, Perttu z Apocalypticy za to, že je boží, no prostě jich je velká spousta.
Jediná škoda je, že nejsou skutečný. Protože i když jich je hodně, pořád je lepší můj živej muž, jenže muž je na chmelu a vrací se až za dlouho. Fňuk.

Já tady nejsem sám! Já tady tak chlastám..

9. srpna 2012 v 19:49 | zubr |  všední žvásty
Čááááááááááu!
Vracím se ze záhrobí, leč pouze na malou, malinkatou chvililililinku, bo jsem zapojená v pracovním procesu a není to nic pěkného. Pravda, poprvé v životě nedělám podřadnou práci za 50 korun na hodinu. Pokrok, zlato, fakt že jo. Místo toho klikák a klikám, až se ze mě i z myši kouří, za kolik korun na hodinu nevím, páč mi to zaměstnavatel nesdělil. Abyste tomu rozuměli - já letos nepracuju pro peníze. Pracuju proto, abych dostala papír s potvrzením, že mám odmakáno tolik a tolik hodin, protože ten papír ponesu jednak - dá-li nějaká ta vyšší moc či tučný úplateček a udělám bakaláře - na studijní, aby mě vzali na magisterské studium, jednak příští rok do další práce, protože jak známo praxe se blbě shání bez předchozí praxe.
Ve volném čase, kterého teda moc nemám, se intenzivně intoxikuji a vůbec propadám všemožným neřestem. Je smutné, když si uvědomíte, že pět dní v týdnu dřete jak blázen, abyste měli nadřeno dopředu a ty zbývající dva dny volna mohli propít. Ale mě to baví a nezmění se to, dokud drží játra i ledviny a nezačne semestr. Takže vám přeju pěkné alkoholové prázdniny, bratr mi ke klikání přichystal bezrumové mojito a já jdu spojit příjemné s užitečným. Práci čest!